bítov

Ráno brzké vstávání :((( (musela jsem si jít ještě koupit kartu do telefénu).
Příjezd na fáru - vždycky spíme na faře, je to levný, ve vesnici s obchodem, a obvykle tam teče voda (pokud ovšem nedojde jak na faře v Orlovicích) a je tam nějakej záchod (no, na naší oblíbené faře v Dalečíně se ucpává, ale to už nám je stejně jedno, pač tam už v životě nezavítáme. Na první návštěvě Dalčína jsme rozbili lustr a panu farářovi pivo a na druhé návštěvě jsme ztratili klíče. Asi pět minut před odjezdem posledního autobusu).
Zjištění stavu fary a její celkový průzkum (tentokrát se vyplatil, nahoře bylo v obrovských krabicích spousta zajímavé literatury. Namátkou Anna Proletářka, Anna Karenina, Česko-ruská konverzace v azbuce, spousta anatomických a stomatoloigických knih v češtině, ruštině i němčině. Původně jsme podle toho chtěli s Pavlíkem operovat Sestru, ale nějak jsme na to zapomněli. Příště...
Průzkum krásně opravené restaurace. Stav: Krušovice
Mše a po ní velmi vzrušující konverzace s knězem, kterého pak naše Magdička pozvala na faru na večeři
Večeře (jestli se to tak dá nazvat) - špagety. Ještě že už tam ten kněz nebyl...vařily to holky
Kluci mě zavřeli do skříně a zastavili to železnou postelí. Měla jsem u sebe mobil, a tak jsem si sama sobě poslala domů SMS že mě držej v tý skříni a taky jsem zavolala jedné spolužačce. Naštěstí mám spoustu hodných kamarádů, a tak mě docela často chodil někdo navštěvovat. Pak tam přišla Magda, a abych se nějak dostala ven, tak řekla že do té skříně chce taky. Jenže když už byla postel odstavená a vchod volný, tak začala tak strašlivě vřeštět, že ji kluci radši pustili
O půl jedenácté odchod do hospody. Kluci si řekli, že když mám ty narozeniny, tak že mě musí opít (slušně řečeno). Ovšem v hospě byla zavíračka v deset a tak jsem dali jedno G a šlo se domů. Jo, ještě jsem posílala SMSku mému drahému oteckovi a pro jistotu jsem ji poslala na jiné číslo...
Po návratu jsme se rozhodli, že se půjdem podívat k přehradě. Tam jsme s Libourem obsadili houpačku před jednou z mnoha chat co tam jsou a ostatní jsme nechali ať si jdou kam chcou. Taky že šli :))
Po návratu všech jsme chvilku poslouchali South Park (audio) a pak se asi o půl třetí (standartní čas) šlo spát

Drží se půst.
V 10 ráno začali do našeho pokoje luftovat Orlíci s tím, že je snídaně
Orlíci vyrazili na Bítov, polovina holek (Jana, magda, Niko, Eva) s nimi
Dorazily další 4 holky a tak jsme zbytek holek vyrazily taky na Bítov
Bítov zavřenej, venku úmorné vedro...návrat na fáru
Oběd (standart, někdy kolem páté), zeleninová polívka ze sáčku
Mše (chodily s náma i nevěřící...no, dneska tam byly dvě...jinak jsme fšichni katolíci)
Fotbal - místní proti Janě, Magde, Evě, Nikol, Vojtovi a Radkovi
Hospoda se nekonala, protože byl půst! :))
Pavlík s Naďou psali oslavnou píseň na Linux (Orlíci nemají rádi wokna a mají rádi Linux. Už mi hrozili, že mi nebudou posílat poštu, protože to vybírám v outlooku...Pow si doma natiskl asi milión :)) - ok, přeháním, malejch nálepek tučňka Linuxe (Tuxe) a furt to někde na fáře lepil, už mám jednoho i na svém telefonu)
Noční procházka k přehradě, tentokrát jsme došli až k mostu. Libour mě chtěl obětovat šivovi, ale nakonec si o rozmyslel.
Po návratu jsem byli tak groggy, že jsme si s Libourem lehli na jednu postel s tím, že tam na chvilku spočineme a pak se zavrtáme do spacáčku. Jenže už jsme byli líní vstát, a dokonce si sehnat něco na přikrytí, takže jsme tam usnuli a spali tak až do rána (já si ani nesundala boty :))

Přesunula jsem se do spacáku (asi tak v deset ráno) a Pow s Milanem mi přinesli mého walkmana, který značnou část pátku a celou noc dlel v mrazáku (nikoli s mým souhlasem, taky jsem je hnedka šla seřvat a vzít jim klíče, které se chystali právě v hrnku s vodou taky strčit do mrazáku)
Jana, Magda, Eva a Nikol jely domů a chystaly se někoho stopnout aby je odvezl do Znojma. Stoply si nějakou dodávku, tak jely dohromady
Zbytek se vydal na Cornštejn. Kluci se chtěli nechat vyfotit jak vylezli na docela vysokou a docela strmou stěnu. Nikdo nespadl.
Na to, že je hrad nepřístupný a je tam zavřená brána a jakékoli jiné přístupy, bylo tam docela živo.
Přelézání zdi abychom se dostaly dovnitř trvalo mně a Jance-G asi 3x rychleji než Janě, Magdě, Nikol a Evě fčera
S Liourem jsme se bavili o hradech a krbech a ostaní nám utekli
Na oběd byly kuřecí řízky (dělali je kluci a v životě jsem nejedla tak dobré a šťavnaté kuřecí řízky jak tam...možná to bude tím, že já zas tak často kuřecí řízky nejím :))
Kluci hráli fotbal s místníma a Tom spadl na ruku a museli jsme volat záchranku (udělali jsme mu s Pavlíkem dlahu z násady na stěrku)
Tom mi doteď nevrátil mámin hedvábný šátek!!!! (který jsem jí poctivě ukradla, pač se mi strašně líbí) PROTOŽE HO ZTRATIL, ALE ON SAMOZREJMĚ ZA NIC NEMŮŽE!
Pak se šlo na strašně dlouhou mši, kde lidi zpívali tak falešně, že jsme se báli jít k přijímání abychom se nezačali smát
Po mši se šlo do hospy. Všichni si dali pivo, jenom já a Naďa colu. Já psala seminárku a Naďa s Kraťou počítali nějaké matematické rovnice. Vypadalo to docela hnusně a ostatní jim za to strašně nadávali. Pak mě ukecali abych si dala pivo, tak jsem si dala malou Plzeň a všichni (už měli pivo - velké - všichni co tam byli) se mně ptali, jestli se mezi nimi necítím méněcenná
Přijel Tom se Sestrou a měl ruku v gipsu...přivezla je záchranka a když viděli že na fáře nikdo není, hned věděli kde nás mají hledat

Ráno mě budili UŽ v deset, i když mše začínala až v 10:30!!!
Po mši začal jakýs takýs úklid a kluci začali vařit zmrzlé kuře a zmrzlou krávu. Pow když to viděl, tak v duchu policejní akademie prones, že na oběd budou asi cáry masa s chlupama
V 19:07 jel vlak ze Znojma do Brna. (Z Bítova do Znojma to je přes 30 kiláků)
O půl sedmé jel vlak z Šumné do Znojma. (Z Bítova do Šumné to je to přes hory a doly asi 15 kliláků, po silnici tak 16-18)
Ve třičtvrtě na dvě jsme všichni seděli u stolu a přemýšleli jestli chceme jíst krávu nebo kuře (já měla krávu)
Fara v Bítově v té chvíli měla hodně daleko k uklizené faře v Bítově
Rozdělili jsme se na Výsadkovou (také turstická) skupinu A (Já, Janka-G, Sestra, Naďa, Radek a Kraťa) a na Úklidovou (také - nelogicky - výsadková) skupinu B (Vojta, Libour, Pow, Pavel, Milan, Tom) - ti prohlašovali že nás určitě doženou....chachachacha
Pro Toma pak přijeli rodiče a vzali ještě spoustu krosen a Milana
My jsme vyrazlili ve 14:35. Postupně jsem si uvědomila, že naše sklupina má téměř všechny výhody co jen jdou:
1) vyrazili jsme dřív
2) měli jsme mapu (šlo se po turist. stezce)
3) Pavel nám vnutil buzolu
4) měli jsme dva telefony
5) měli jsme lístky na vlak
6) měli jsme zásobu tučňáků Linuxů!
Cestou jsme nalepili dva tučňáky na turistické značky a jednoho na šipku z šutrů, protože tam žádná značka nebyla, tak aby věděli kam mají jít, a že to je od nás
Oni viděli jenom jednoho!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
My na vlak dorazili 18:10. Do Znojma jely dva. 18:24 a 18:43.
Kluci s námi do Znojma nejeli
Když jsme byli ve Znojmě a přijel ten druhý vlak z Šumné, za našeho velkého jásotu z něj vypadli Libour s Pavlem
Drahoušci totiž vyrazili asi hodinu po nás a hned u první hospy kterou potkali (my si v té stejné kupovali pití) Pow s Vojtou navrhli tam na 10 minut spočinout. Libourovi a Pavlíkovi naštěstí bylo jasné že to na 10 minut určitě nebude a tak se hnali dál. Na ten druhý vlak přiletěli asi deset sekund před jeho odjezdem
V Hrušovanech jsme čekali třičtvrtě hodiny na vlak do Brna
Úspěšně jsme dorazili domů a já první co udělala tak vybrala poštu a při té příležitosti poslala Pow a Vojtovi mejl Náš příjezd 22:20 a váš?
Druhý den ráno mi od Pow došla smska Hned po vás, 6:40
Vojta na psal delší mejl něco ve smyslu že škoda že jich tam byla tak málo a že jsme suchaři jet vlakem a že ve Znojmě na náměstí je bezva nonstop, ze kterého je vyhodili v 5 ráno .

BÍTOV

(velikonoční prázdniny 20.4. - 23.4. 2000)